Něco o mně

23. září 2017 v 13:35 |  Něco o mně
Říkejte mi Sophie. Je mi 24 let, měřím cca 172 centimetrů a vážím... no, to by mě taky zajímalo. Měla jsem dříve spíš křehčí postavu (v rozmezí 50-54 kilo), před rokem se to vyšplhalo nad 55 a aktuálně jsem někde nad 60, tipuji 62-65. Měla jsem teď stresovější asi 4 měsíce (zčásti pravda, zčásti výmluva - omlouvám si tím svou neschopnost) a projevilo se to na mně tak, že po stoupnutí k zrcadlu jsem se rozhodla, že s tím už musím něco udělat.

Mým prvním cílem je dostat se na 57. Je to taková pomyslná hranice, kdy na tom budu asi jako před létem. Druhým cílem je vidět na váze 54, abych měla váhu jako před lety, kdy mě pan X poznal. A pak? Ráda bych se dostala spíš k té nižší hranici, cca 50-52 a na tom si váhu udržela. Nepotřebuji hubnout nijak do extrémů, ale současná situace je pro mě neúnosná.

Myslím že ani nepatřím mezi klasické pro-ana, které se podporují vzájemně v několikadenní hladovce. Sama znám svůj organismus a vím, že nejlepší pro něj na hubnutí je jezení často, ale malých (ideálně co nejméně kalorických) porcí. No a pak samozřejmě pohyb. Přesto se ale můj denní příjem dá těžko počítat mezi zdravé hubnutí... Pro-ana světem jsem si už prošla (bohužel ani ta dřívější váha nebyla důsledkem skvělého spalování) a rozhodla jsem se sem po letech vrátit, i když už trochu víc "free".

Jeden z hlavních důvodů proč budu mít asi občas horší jídelníček je ten, že za žádnou cenu nechci prozradit okolí že hubnu. Okolí si mě pamatuje spíš jako tu štíhlou (ta kila navíc za předchozí měsíce zatím celkem skrývám) a já se navenek tvářím že postavu moc řešit neumím (ach my ženy). Navíc pózou "bacha hubnu" spíš upozorním okolí na svá čerstvě nabraná kila. Druhým důvodem je můj muž - před ním se raději budu tvářit že nemám tolik hlad, ale těžko mohu doma odvažovat jídlo pro sebe když máme třeba společnou večeři. On mě sice dost podporuje, ale zrovna u hubnutí si nejsem jistá jestli by ta jeho podpora byla správným směrem. Spoustu věcí řekne spíš žertem, ale hubnutí je pro mě dost citlivé téma... Obecně jsem spíš člověk který nerad mluví o tom co dělá, ale radši pak ukáže výsledky. Ráda bych aby tomu bylo i při hubnutí, takže jediné zasvěcené tu budete VY Líbající Okolí by mělo vidět až ten výsledek, ne tu dřinu.

Jinak ještě k mému muži (pan X) - když jsme se poznali, měla jsem o těch cca 10 kilo méně. Sám se nedávno vyjádřil že "má rád hubený holky" a i když tvrdí že mě "bere takovou jaká jsem", tak bych se mu ráda líbila. Je to tedy jeden z lidí, pro kterého bych ráda zhubla. Druhým člověkem (nebo prvním?) jsem já. Jsem sama sobě jediným člověkem se kterým jsem od začátku až do konce, kterého denně vídám v zrcadle, kterého oblékám,... za kterého jsem zodpovědná a u kterého mohu ovlivnit vzhled jeho těla. A radši si pořádně máknu a budu spokojená než další roky jenom nadávat nad svým vzhledem. Jak praví jedno motto: "Vteřinu na rtech, roky na stehnech".

A další pro koho hubnu? Pro své oblečení ve skříni, ze kterého velkou část neobléknu a z toho zbytku mi už je většina obtažená. Ne, nechci nakupovat vše ve větším, radšisi zhubnu do toho svého. Hubnu taky proto, abych si trochu zmenšila roztažený žaludek - v hubenějším období mi stačilo míň jídla abych byla sytá. Teď mám pocit že pořád jím a kromě do postavy to leze taky pěkně do peněženky. A v neposlední řadě hubnu pro VÁS, abych vám mohla být motivací.

Jak jste na tom? Máte někdo společné cíle, zážitky,...? Usmívající se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jess Jess | Web | 26. září 2017 v 9:08 | Reagovat

Ahoj a vítej na blogu. Myslím, že pamatuju i ten tvůj starý pro ana, měl stejný design, nebo to možná byla jiná slečna Sofie? :-)
Upřímně, při své výšce a váze nepotřebuješ hubnout ani gram, ale je to tvoje věc (a jestli i pro muže, no dobře). :-) Ale je dobře, že ses vydala nebolestivou cestou. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama